Kakaovník - druhy a tvary plodů

Kakaovník, Theobroma ho nazval Carl Linné v roce 1775.

Něco málo se zmíním o tomto velmi významném přírodovědci. Linné se narodil 23. 5. 1707 ve švédském městečku Rashultu. V roce 1741 se stal profesorem lékařství na univerzitě v Uppsale a ještě téhož roku profesorem botaniky a přírodopisu. V Uppsale rozvinul svou velikou činnost. Dle svých plánů přetvořil uppsalskou botanickou zahradu, založil přírodopisné muzeum a podnikl několik výzkumných cest po Švédsku. Své výsledky shrnul v několika publikacích. Roku 1747 se stává osobním královým lékařem a v této funkci setrval do roku 1757. Za svého učitelského působení na univerzitě vychoval řadu vynikajících přírodovědců. Doktorské disertační práce svých posluchačů, které vedl, vydal v sedmi svazcích v letech 1749 – 79 jako „Amoenitates academicae”. Mrtvice ukončila dne 10. 1. 1778 v Uppsale jeho život.

Linné odvedl v botanice neuvěřitelný kus práce. Jeho přírodovědecké sbírky obsahovaly asi 19 000 lisovaných rostlin, obrovskou knihovnu a tisíce stran odborné korespondence. Tak se jeho jméno stává nesmrtelné a můžeme si jej připomenout v podobě zkratky „L.”, která se uvádí za názvy rostlin, které popsal.

Ale vraťme se ke kakaovníku! Theos znamená v řečtině bůh a broma znamená ovoce, takže theobroma je volně přeloženo pokrm bohů.

K rodu Theobroma řadíme asi dvacet druhů. Druhy Theobroma pentagonum a leiocarpum daly vzniknout známému kříženci Theobroma cacao. Oba dva původní druhy se dodnes pěstují. Kakaové boby z T.pentagonum jsou vysoce kvalitní a připomínají criollo.

Dalším zajímavým druhem je Theobroma bicolor, kakaovník dvoubarevný. Možná znáte, nebo jste alespoň slyšeli název "pinolilo", což je nikaragujský národní nápoj. Vyrábí se z kukuřice, kakových bobů, skořice, hřebíčku, cukru, vody a ledu. Variant je nespočetně, lišící se jak druhem zrn kukuřice, tak i kořením a nádobou, ve které se podává. Ta má tvar tykve či dýně. Podává se jak studený, tak i teplý. S tímto nápojem se můžeme setkat v Mezoamerice a Jižní Americe i pod názvem pinol nebo atol.

Největším světovým výrobcem a vývozcem kakaových bobů byla do roku 1830 Venezuela. Původní venezuelské názvy pro kakaovník byly criollo ve Střední Americe a forastero v Jižní Americe. Criollo znamená domácí, původem ze Střední Ameriky a forastero znamená cizí, přespolní. Křížencem těchto dvou je označován jako trinitario, kakaovník z Trinidadu. Tohle pěstitelské třídění kakaovníku neodpovídá botanickému, ale díky tomu, že Venezuela hrála zásadní roli v oblasti vývozu kakaových bobů, začala se tato terminologie používat v mezinárodním měřítku.

Criollo mělo delikátnější chuť, a tak se forastero v některých případech stalo synonymem nižší kvality. Díky častému křížení kakaovníku je velmi těžké rozlišit jednotlivé skupiny, tak se někdy používají tradiční označení jako largo neboli pentagona, nikaragujské cacao real, kolumbijské criollo a středoamerické criollo.

Kvalita kakaových bobů u criolla je všeobecně považována za lepší než u forastera, ale na druhé straně je criollo méně odolné, náročnější na půdu a hůře odolává škůdcům oproti forasteru.

V porovnání plodů jsou criolla protáhlejší a hubeněší oproti forasteru, které jsou kratší a buclatější. Pro zajímavost, forastero se podle tvaru plodů a jejich velikosti dělilo na podskupiny : angoleto, cundeamor, amelonado a calabacillo.

Forastero je nejrozšířenější skupinou kakaovníku a tvoří 90% světové produkce.

 

 

Tak..dozvěděli jste se něco málo o Carlu Linném, nikaragujském národním nápoji a druzích kakaovníků..a můžete si tipnout, která země vystřídala Venezuelu v jejím "kakaovém" prvenství? Nebudu vás napínat, byl to Ekvádor.

Příště připravím článek třeba o pěstování kakaovníku, od semen přes plantáže až po fermentaci a sušení.

Netušila jsem, jak zajímavé a poměrné náročné je vypěstovat kakaovník. Rozhodně je to námět na povídání nebo přímo celou netradiční pohádku, něco ve stylu "Krtek a kalhotky". A co teprve článek o zpracování kakabobů na finální čokoládu!?!

Nechte se překvapit!