Zimní prevence, posílení imunity a recept na skvělou polévku!

Každý z vás určitě slyšel pojmy PROBIOTIKA a PREBIOTIKA.

(článek je určen pro čtivé mlsálky..pokud neradi pročítáte odbornější věci..přejděte rovnou k receptu)

Probiotika (z řeckého "pro bios" = pro život) jsou velmi stručně řečeno bakterie mléčného kvašení přidávané do potravin a potravinových doplňků. Zdraví příznivě ovlivňují zlepšením rovnováhy střevní mikroflóry a to jak v tenkém, tak i tlustém střevě (u žen jsou také v pochvě)..Jinak řečeno "probiotika" jsou živé nepatogenní mikroorganizmy s příznivým vlivem na zdravotní stav člověka.

Kde se s probiotiky můžeme setkat? Najdeme je především v kvalitních jogurtech, kefírovém mléce a zakysaných mléčných výrobcích..kysaném zelí, přírodní brynze a samozřejmě také v lékárně, jak "lednicové" tak "nelednicové" varianty. Každopádně, aby se probiotika dostala až do tlustého střeva, potřebujeme dávku minimálně 500 milionů, tj. 5*10(8) až jednu miliardu, tj. 10(9). To odpovídá například 100g přírodní brynzy nebo 20litrům jogurtu..což nevypadá úplně jednoduše..a navíc je dobré vědět, že životnost bakterií kysaných mléčných výrobků je časově omezena, např.Bifidobakterie přežívají v různých jogurtech 8-10dní od výroby.

Pokud bychom byli hodně konkrétní při rozdělení mléčných zakysaných výrobků podle použitých bakterií mléčného kvašení, pak máme pět skupin a to jsou : jogurtové, acidofilní, bifidogenní, smetanové a kefírové výrobky. Základní jogurtová kultura je směs Lactobacillus bulgaricus a Streptoccocus termophilus, ale využívají se i jiné kombinace. Acidofilní kulturu tvoří Lactobacillus acidophilus v kombinaci se smetanovou kulturou..takhle pak vznikne acidofilní mléko. Smetanová kultura je považována za základní kulturu, využívá se při výrobě tvrdých přírodních sýrů, a skládá se z těchto mikroorganismů : Streptoccocus lactis, Str.cremoris a Leuconostoc cremoris. Možná se vám zdají názvy složité, ale ani miniaturní věcičky a živočichové nejsou zanedbatelní, a probiotika jsou pro nás moc důležitá! Bifidogenní kultura, hlavně Bifidobacterium bifidum a longum se používali k přípravě Biokysu a také zakysaného podmáslí Bifido. Působením kefírové kultury (Str.lactis, Lbc.acidophilus, Lbc.caucasicus a kvasinky Candida kefyr) se vyrábí kefír. Kefír vlivem oxidu uhličitého pění, protože při prokysávání mléka dochází i k alkoholovému kvašení (laktósa se působením kvasinek fermentuje na alkohol a oxid uhličitý).

Nejznámější kmeny mléčných bakterií jsou Lactobacillus a Bifidobacterium. Lactobacillus rhamnosus..Lactobacillus acidophilus..Lactobacillus casei..Bifidobacterium longum..a mnoho dalších..např.nepatogení druhy E.coli, Streptoccocus thermophilus a kvasinka Saccharomyces boulardii..

Lactobacillus rhamnosus je např.důležitý dodat zejména při průjmech (různého původu, rotavirových an.způsobených Cl.difficile), také při zánětech tlustého střeva, při Chronově nemoci, ale i při alergiích a na snížení hladiny cholesterolu. Dobré přípravky by ho měli obsahovat nejméně 40%, ale i 20-25% je vyhovující obsahové složení.

V horním tenkém střevě, kde máme kyselejší prostředí jsou přítomny hlavně Streptokoky a Lactobacily. Ve spodním tenkém střevě převažují Laktobacily a Bifidobakterie. V tlustém střevě, kde je neutrální pH a absence kyslíku převažují Bifidobakterie. Probiotické kmeny snižují pH ve střevním obsahu a tím podporují rozpouštění minerálních látek. Lactobacily zvyšují vstřebatelnost vitamínů ze střeva a Bifidobakterie produkují téměř všechny druhy vitamínů B.

Také je dobré sledovat, zda je výrobek označen "CFU" (colony forming units), což znamená jaké množství životaschopných bakterií se dostane až do střev..tedy na místo, kde je potřebujeme. Probiotické bakterie jsou velmi choulostivé. Některé firmy používají jako jejich "ochranu" tzv.mikroenkapsulaci, kdy už jednotlivé bakterie jsou chráněny před kyselým pH žaludku a lze je z kapsle vysypat aniž by je zničilo kyselé pH žaludku. Toho se využívá hlavně u dětských přípravků, kdy obsah kapsle vysypeme a smícháme s mlékem nebo jídlem těsně před použitím.

Zajímavostí je, že kmeny bakteríí jsou uloženy v Mezinárodní sbírce mikroorganismů, to je obvykle psáno v závorce za názvem kmene, např. Lactobacillus rhamnosus (DSM 14870)..toto číslo zaručuje jejich deatilní popsání, identifikaci a přesně popsané vlastnosti.

Prebiotika jsou zjednodušeně řečeno oligosacharidy, odvozují se spojením dvou až deseti monosacharidových jednotek. Mezi nejdůležitější oligosacharidy řadíme disacharidy. Určitě znáte maltosu, laktosu a sacharosu. Maltosa jsou spojené dvě molekuly glukosy, říká se jí také "sladový cukr", který se uvolňuje ze škrobu při klíčení ječmene. Laktosa je tvořená z molekuly glukosy a galaktosy a je součástí mléka savců. Sacharosa je tvořena molekulou glukosy a fruktosy, nazýváme jí řepný nebo třtinový cukr. Sacharósa je rozšířená transportní forma sacharidů u rostlin. Zpětná přeměna ve směs obou monosacharidů se nazývá inverse sacharósy a produkt reakce invertní cukr.

Nejvýznamnější přírodní oligosacharid je inulin (polysacharid)..a právě na inulin jsou bohaté především kořeny čekanky, česnek, pórek a cibule. Mezi prebiotika počítáme i různé druhy vlákniny, např.pektiny, xylany, celulózu.

Pro podporu růstu žádoucích mléčných bakterií v tlustém střevě je vhodné užívat nestravitelné oligosacharidy, které vytvářejí v tlustém střevě substrát pro růst zdravých mikroorganismů..jakousi živnou půdu, ve které se probiotika množí a maximálně "pracují".

 

RECEPT na pórkovo-hruškový krém /kreativní/

(původní je totiž od Lucie Cibulkové tzv."cibulko-pórkovo-hruškový" krém) :

1 větší pórek

1 větší hruška čerstvá nebo hruškový kompot, kdy můžeme použít i štávu..dle nálady kuchaře

2 středně velké brambory

kousek /oříšek/ másla

zeleninový nebo slepičí vývar ev.kostičku či dvě bujónu Knorr

bílý nebo barevný pepř Sonnentor

bobkový list Sonnentor

1/2 kelímku smetany 12% nebo 33%..dle nálady kuchaře

štipek /mezi prsty/ vločkované řasy Nori..jako zdroj jódu

Připravíme si vývar. Pórek nakrájíme na kolečka i s natí, hrušku oloupeme a pokrájíme na menší kostky a spolu s pórkem orestujeme na másle. Oloupeme brambory a nakrájíme na menší kostky a dáme do vývaru pěkně povařit. K vývaru přidáme pórek s hruškou, ev.štávu z hruškového kompotu, pepř a bobkový list. Vaříme cca 45minut do změknutí pórku, hrušky a brambor. Vyjmeme bobkový list. Ručním ponorným mixérem najemno rozmixujeme, přidáme smetánku a řasu Nori. Krásně zamícháme a můžeme ozdobit čerstvou petželkou nebo pár kousky pórku. Tenhle krém-polévku si zamilujete a budete hledat podobné obměny s jinou zeleninou..já například dělám mrkvovo-petrželovou-celerovou obměnu..a co vy? Chutnalo?